Jordánsko, cesta kde písek šeptá příběhy
- Lucie Plicová
- 12. 10.
- Minut čtení: 6
Aktualizováno: 16. 10.
Naše jordánské dobrodružství začalo netradičně, nikoli výšlapem, ale volbou. V den, kdy se v Česku otevřely volební místnosti do Poslanecké sněmovny, jsme my stáli před branami české ambasády v Ammánu.
Poprvé jsme volili v zahraničí. Pod rozpáleným jordánským sluncem, mezi palmami a velvyslaneckými zdmi, jsme vkládali své hlasovací lístky a uvědomovali si, že i tisíce kilometrů od domova zůstáváme jeho součástí.
O pár hodin později už jsme opouštěli městský ruch a mířili k Malé Petře. V kamenném labyrintu, který jako by si šeptal tajemství dávných karavan, začala naše pouť. Krok za krokem jsme následovali stezku, po níž tisíce let putovali obchodníci a poutníci. Vedla nás přes útesy a kaňony až k Velké Petře, městu vytesanému do růžového kamene, které v ranním světle září jako žhavé uhlíky. Za slavnými fasádami Petry ale čekala ta pravá kapitola dobrodružství. Putovali jsme nekonečným Wadi Rum, krajinou tak surreální, že připomíná jinou planetu. Naše stany vyrůstaly mezi skalními stěnami jako malé oázy ticha. Večer, když slunce zmizelo za horizontem a horký den vystřídal chlad pouště, jsme seděli kolem ohně, vařili večeři a sledovali, jak se nad námi rozsvěcuje obloha plná hvězd.
Putovali jsme nekonečnými údolími, kde se písek vsakuje do bot i do duše. Přes den nás spalovalo slunce, večer obklopila tma tak hluboká, že i hvězdy působily blíž než vlastní myšlenky. Spali jsme pod širým nebem, ve stanech i jeskyních, s ohněm jako jediným majákem noci. Když plameny praskaly, vařili jsme čaj, jídlo i sny. A mezi sousty a smíchem přicházely hovory o všem i o ničem.
Wadi Rum nás přivítalo v celé své majestátní syrovosti. Rudé skály, moře písku a ticho, které má vlastní váhu. V sedle velbloudů jsme se vydali vstříc západu slunce, který rozzářil poušť do zlatavě červené záře – jako by sama země planula. Každý náročný krok v sypkém písku byl připomínkou, že opravdová cesta se měří jinak než kilometry. Byla to pouť tělem i hlavou. Dobrodružství, které tě zbaví všech zbytečností a nechá ti jen to podstatné: sebe, své společníky a nekonečný horizont.
The Siq Trail, Wadi Mujib: one of the highlights of Jordan
Není to maličkost říct, že hravý canyoning ve Wadi Mujib je jedna z nejlepších věcí, které jsme v Jordánsku zažili, zvláště když vezmeme v úvahu, že tato země má úžasnou poušť Wadi Rum, neuvěřitelný div světa Petru a krásné Mrtvé moře. Ale je to absolutní nutnost na jordánském itineráři !
Jordánsko je země, která se nečte očima, ale prožívá všemi smysly. Vůně beduínského čaje, žár pouštního slunce, šepot větru mezi skalami Petry i ticho Wadi Rum, které má vlastní rytmus. To všechno se vpíjí pod kůži a zůstává tam ještě dlouho po návratu domů.
Je to místo, kde historie dýchá z každé pukliny kamene a kde současnost žije v klidu a hrdosti lidí, kteří poušť nazývají svým domovem. Země, kde se mýty mísí s realitou a kde každé ráno přináší nový odstín světla i příběhu.
Cesta do Jordánska není jen výletem. Je to setkání s krajinou, která vás přinutí zpomalit, vnímat a nechat se pohltit. Je to návrat k jednoduchosti, k základním pocitům, k opravdovému dobrodružství. Ať už jdete pěšky prašnými stezkami k Petře, sledujete hvězdy nad pouští nebo jen sedíte s místními u ohně. Jordánsko vás vtáhne do svého příběhu a už vás nepustí. Protože některá místa na mapě nejsou jen cílem. Jsou pozvánkou ke skutečné cestě, která začíná uvnitř.
Komentáře