Alpiner Grat C/D – vzdušný alpský hřeben
Ferraty v tomto koutu Lužických hor jsou stavěné na pískovci, což se hned tak nevidí. Jsou úchvatné v tom, že nabízí pestrou směsici všeho, co vás čeká na ferratách např. v Alpách. Lanové mostky, převisy, traverzy. Každý si tak na jedné cestě může ošahat, co mu sedí a co ne.
Zřejmě nejtěžší zajištěná cesta Lužických hor Alpiner Grat C/D vede po hraně pískovcového skalního masívu s celkovým převýšením 64 m. Během zdolávání alpského hřebenu se budete z velké části pohybovat v kolmé stěně zajištěné kramlemi a ocelovými kolíky s odpočinkovými místy v podobě skalních balkónů. Jedná se tak o velmi vzdušnou zajištěnou cestu, její zdolání je opravdový lezecký zážitek.

































Nonnensteig B/C – Zadrátovaná jeptiška
V lázeňském městečku Jonsdorf, ležícím těsně za hranicemi v Žitavských horách stojí interesantní hradba skalních věží Nonnenfelsen, česky Jeptiška.
Nonnensteig má pěkný kolmý nástup, pak člověk přeběhne visutý most, obtočí se kolem vrcholového masivu, hrábne si v zajímavém převísku (klíčové místo C/D), vyleze na vršek, komínkem dolů a ocitne se na rozcestí, Obě větve vedou k hospodě Nonnenfelsen. Pravá kopíruje hřeben, levá přechází po tibetském mostě „skalní uličku“ Schwarzer Gang.

Zubatá Jeptiška, vypínající se do asi stometrové výšky nad okolním terénem, je zajímavá nejen pro svůj impozantní profil, ale i proto, že nahoru lze vyšplhat vzhůru po ferratě s pomocí základní horolezecké výbavy. Ferrata, feráta nebo též klettersteig má sice český ekvivalent "zajištěná cesta", ale ten se příliš neujal. Přitom podstatu tohoto fenoménu vystihuje velmi dobře. Ferraty mají původ ve vojenských cestách vedených v horském terénu. Lana, kramle, stupy a další pomůcky, zapuštěné pevně ve skále, zvyšovaly mobilitu a bezpečnost pohybu vojáků.


Jeptiška je středně těžká, dobře zajištěná trasa se spoustou zajímavých úseků. K nejzajímavějším patří 9 metrů dlouhý visutý most, či začátek s kolmým žebříkem. Je vhodná i pro začátečníky. Trasa začíná hned zostra. Stoupáte nejprve vlhkým žlabem, později kolmou stěnou. Postup umožňují natažená ocelová lana a mezi nimi tu a tam železné kolíky zaražené kolmo do skály jako nejisté schůdky.
Na vršku první skalní věže se jako fata morgana objeví bytelný můstek nad propastí. Poté co na něj vkročíte, ovšem zjistíte, že není tak pevný, jak vypadá, protože se vám houpe pod nohama. Ještě rádi se pověsíte do jistícího lana, které je natažené tam, kde obvykle bývá zábradlí. Děti na rozdíl od vás adrenalinové houpání jistě pobaví.

Ještě chvíli sledujeme natažené lano a proplétáme se za ním skalním bludištěm a v tom stojíme pod převisem. Jenže pod ním je jen uzoučká římsa, která nás neúprosně vede doprava na skalní ostří.


Pohled odtud dolů je opravdu fantastický a ocelové lano mizí někam za roh. Nezbývá nic jiného, než se na něj zavěsit a šplhat. Kličkuje mezi bizarními skalkami, občas se noří do hlubokých žlebů, aby o kousek dál dovedlo k dalšímu převisu. V něm jsou zatlučené železné kramle jako stupně žebříku.

Lézt v záklonu a jistit se karabinami na vedlejším laně stojí hodně sil. Odměnou je odpočinek a panoramata na nejvyšším místě cesty, na vrcholku Jeptišky. Ze skalní plošiny se lze dostat dolů na turistickou cestu pár set metrů od nástupu na ferátu. Můžeme ovšem pokračovat ke zlatému hřebu Jeptišky. Tibetský most vysoko nad soutěskou tvoří pouze jedno lano, po kterém se opatrně suneme na druhou stranu.


Jde prostě o překrásnou ferratu na pískovcových skalách. Obtížností zhruba B/C, jeden převis s kramlemi na hranici obtížnosti D. Za mokra je zde lezení zakázáno pod pokutou 100 Eur.





















Comments