Pokud na nedělní závod přijíždíte na poslední chvíli, nemusíte mít obavy, že by vám z města něco uniklo. Trasa půlmaratónu totiž vede kolem všech velkých zajímavostí, na něž si jen dokážete vzpomenout.
Barcelona je hlavním městem autonomního Katalánska, jedné z mnoha oblastí Španělska. Zdejší slunné počasí láká obdivovat krásy moře a plážové pohody na Costa Brava. Historická Barcelona však nabízí mnohem víc než jen typickou dovolenou u moře. My jsme se rozhodli to vzít "v poklusu". Pro běžce je v Barceloně velice těžké zachovat si své stabilní a udržitelné tempo. Fanoušci jsou snad všude a jejich nepříčetný řev začínáme vnímat už od čtvrtého kilometru. Neusnadňují nám to. Po jejich povzbuzování roste tep i tlak a nohy se chtějí rozkmitat v tempu tak vražedném, jako by to byl jejich poslední kilometr. Ale pozor! Většina závodu je ještě před námi.
Dreams Mitja Marató de Barcelona
Všechno uvidíte, kolem všeho poběžíte. Od startu v Parku Ciutadella kolem vás defilují dějiny a sláva zašlých časů i ta současná. Ocitnete se tváří v tvář doposud nedokončené svatyni Antonia Gaudího. Vítězný oblouk poctíte svou přítomností na posledním dvacátém prvním kilometru.
Barcelona je obrovské město. Bloky budov velikosti běžné městské čtvrti. Architektonické skvosty všude po městě, historie, kultura... to všechno může být pro maratónce velmi nebezpečné. Tu se s otevřenou pusou zahledíte do nezměrných výšin chrámových věží a zapomenete střídat nohy, takže se buď zastavíte, nebo zakopnete, tu vám padne zrak na malebnou kavárnu a zachce se vám do ní ihned zavítat závod nezávod.
Dalo by říci, že všechny tyto krásné pohledy dávají zapomenout na dřinu více než dvaceti jedna kilometrů. Navíc v tuto dobu v těžko natrénovatelných podmínkách - krásných 17 °C, které v Barceloně zrovna panují. Ať už okolí vezmete jen jako vítané rozptýlení nebo jako naučnou stezku po evropské i světové historii, budete více než spokojeni.
Kde začít cestu po Barceloně a jak se ve městě orientovat? Z Plaza de Cataluna, barcelonského Václaváku, vedou bulváry Las Ramblas směrem k moři, do Gotické čtvrti, Ravalu a Barcelonety. Opačným směrem dojdete po třídě Paseo de Gracia ke Casa Mila a Casa Batlló, na sever do čtvrti Gracia a dál k parku Güell. Na severovýchod vedou bulváry ke chrámu Sagrada Familia a do Poble Neu, nejmodernější části města. Opačným směrem leží Plaza de Espana, odkud lze vyrazit na horu Montjuic. Kdo trefí na Plaza de Cataluna, nemůže se v Barceloně ztratit.
Nejslavnější moderní chrám
Gaudího chrám Sagrada Familia je bezpochyby nejslavnějším moderním kostelem na světě. Jeho výstavba začala v roce 1882, o rok později se jí ujal tehdy jednatřicetiletý Antoni Gaudí, který ji převzal po architektovi Francisku de Paula del Villarovi a věnoval jí čtyřicet tři let svého života, z toho posledních patnáct v chrámu i bydlel. Po Gaudího smrti se snažila pokračovat v jeho díle celá řada architektů, podle posledních zpráv by měla být stavba katedrály dokončena v roce 2026, tedy sto let po architektově smrti.
Gaudího život ukončila tramvaj
Po Gran Vía de les Cort Catalanes, automobilové tepně města, jezdila v roce 1926 tramvaj. Sedmého června toho roku přecházel ulici kousek od Calvetova domu (Casa Calvet) od slavného architekta Gaudího stařeček v ošuntělém obleku s bílým plnovousem a mířil jako každý den na mši do kostela sv. Filipa di Neri. Srazila ho tramvaj, a protože byl v bezvědomí, bez dokladů a vůbec vypadal dost nuzně, přivolali četníci taxík a nechali ho odvézt do chudinské Nemocnice sv. Kříže. Až druhý den ošetřovatelé zjistili, že onen žebrák je ve skutečnosti Antoni Gaudí i Cornet, génius moderní architektury, jehož domy a slavný chrám Sagrada Familia se staly symboly dnešní Barcelony. Architekt se z bezvědomí neprobral a dalšího dne zemřel.
Tržnice de La Boqueria
Trh La Boquería se nachází na nejznámější ulici Las Ramblas a určitě jej nepřehlédnete. Trhem se nese vůně a doslova vás oslní rozmanitými barvami. Však také právem patří mezi nejstálejší a nejbarvitější trh s kvalitními zemědělskými produkty v celé Evropě. Není proto výjimkou, že šéfkuchaři restaurací nachází ve stáncích ingredience pro své denní menu. Zásobit své spíže přicházejí také místní a trh je vyhledávaný i u turistů. O návštěvnost není nouze a pokud si chcete nakoupit v klidu, určitě vyražte časně ráno.
Milovníci ryb narazí na Espai del Peix (úsek ryb) v samém srdci tržnice. Vybírat budete moci z čerstvých mořských ryb nejrůznějších tvarů. Chybět nebudou ani lenguados (mořské jazyky) či velké kusy mečounů (pez espada). Neujdou vám ani vysoce ceněnné ohnivě rudé gambes de Palamós (garnáty), vylovené u pobřeží Costa Brava. Garnáty si můžete objednat v nejlepších barcelónských restauracích. Severní strana tržnice láká na stánky s prodejem dobrého vína. Nevíte, co dříve koupit a nechcete kupovat „zajíce v pytli“? Pak máte ideální příležitost zavítat do místních barů, za ty nejlepší se považují Bar Pinotxo a Bar Central. Právě tam budete mít příležitost ochutnat zboží z tržnice.
Barevný park Güell a slavný lunapark
Jedním z nejpříjemnějších míst ve městě je severní čtvrť Gracia. Ještě na začátku 20. století šlo o samostatnou vesnici, která byla postupně včleněna do rozrůstajícího se města. Centrem čtvrti Gracia je náměstí Plaza del Sol, kousek od něj malinké náměstí Plaza Diamant a Plaza Virreina. V uličkách vymezených tímto trojúhelníkem je obrovské množství barů a kaváren. Na ulici Carolines stojí další Gaudího dům Casa Vicens a dál na sever je slavný Güellův park s gaudíovskou výzdobou: barevnou ještěrkou a mozaikovými lavičkami.
Hora Tibidado
Z náměstí Johna Kennedyho jezdí historická modrá tramvaj k lanovce (momentálně ve výluce, nahrazená busem), která vás vyveze na horu Tibidabo, kde stojí druhý nejstarší lunapark v Evropě – Parque de atracciones del Tibidabo. Na pohled další zábavní park, jakých jsou po Evropě stovky. Jenže ne náhodou tady natáčel jednu ze scén filmu Vicky Cristina Barcelona režisér Woody Allen. V Tibidabu totiž dodnes funguje několik atrakcí, ve kterých se vozily už prababičky dnešních Barceloňanů. Park byl otevřen v roce 1901 a atrakce nazvaná Letadlo (El Avión) krouží na jeřábovém rameni kolem své osy od roku 1928 a obří věž – houpačka Talaia je v provozu dokonce už od roku 1921. Z hory Tibidabo, jejíž vrchol leží ve výšce 512 metrů nad mořem, je navíc nádherný výhled na město.
Kostel Temple de Sagrat Cor
Další nepřehlédnutelnou dominantou kopce Tibidabo je katolický kostel Temple de Sagrat Cor (Kostel svatého srdce). Vstup do kostela je zadarmo, můžete nechat vyvézt výtahem až do jedné z nejvyšších věží kostela a vychutnat si pohled na Barcelonu a přilehlé okolí z absolutně nejvyššího místa široko daleko.
Camp Nou, fotbalová svatyně FC Barcelona
Fotbalovým fanouškům klub FC Barcelona netřeba dlouze představovat. Kopaná se v hlavním městě Katalánska těší velké obliby a jakmile má jejich milovaná Barca nějaký zápas, všichni obyvatelé Barcelony fotbalem doslova žijí. Až do roku 2000 bylo jeho jméno Estadi del FC Barcelona, po hlasování členů oficiálního klubu fanoušků byl však přejmenován na dnes užívaný název Camp Nou, což v katalánštině znamená „Nové hřiště“. Fotbalový stadion byl postaven v r. 1957, v roce 1982 byl následně rozšířen tak, aby mohl pojmout současných téměř 100 000 diváků. To ho učinilo největším fotbalovým stadionem Evropy.
Ve městě je daleko více zajímavostí, které by stály za návštěvu. Náš výlet byl ale hlavně o zaběhnutí půlmaratónského závodu, a tak jsme nadmíru spokojeni, kolik jsme i přes takto omezený čas stihli Gaudího památek. Rozhodně nám zbývá co objevovat někdy příště.
