Lucie Plicová
- 18. zář 2019

Kyrgyzstán, trek k ledovci Inylchek

Celkově více než 100 kilometrů dlouhá trasa vede od zelených údolí plných stád ovcí a koní pasoucích se pod dohledem pastevců k zaledněným vrcholkům Ťan-Šanu, obklopujícím nejdelší kyrgyzský ledovec.

Po několika dnech chůze ťanšanským předhůřím, skalnatými a zelenými kopečky plnými pasoucích se stád, se konečně dostaváme do vysokých hor, k hraničnímu pásmu, jehož vrcholy dosahují do více jak šestitisícových výšek. Trasa vede podél ledovce Inylček, nejdelšího v Kyrgyzstánu.

Na dosah máme Pik Nansena 5.679 metrů vysokou zaledněnou horu a na dohled velikány jako Chan Tengri (nejvyšší horu Kazachstánu) a Pik Pobeda (7.439 m nejvyšší horu Kyrgyzstánu a celého pohoří Ťan-šan.

Ledovec Inylček je s 60ti kilometrovou délkou nejdelším v Kyrgyzstánu a jedním z vůbec nejdelších údolních ledovců světa mimo polární oblasti. Průměrná tloušťka se ve spodní části pohybuje okolo 150 až 200 metrů. Cesta podél něj je docela namáhavá – stezka neustále stoupá a klesá, občas je třeba přejít přítoky ledovce.

I když to tak nevypadá, ledovec je široký okolo tří kilometrů (člověk by odhadoval pár set metrů). Cesta v bludišti balvanů, trhlin, říček a jezírek je neuvěřitelně namáhavá a zdlouhavá, často se dojde někam, kde to dál nejde a je třeba se vrátit a zkoušet to jinudy.

Z praktického hlediska není na přechod ledovce třeba žádné vybavení, avšak je nutné dávat pozor, pečlivě volit cestu a mít štěstí na počasí – pokud nasněží (což se stává i ve vrcholném létě), bude cesta po něm mnohem náročnější. Na druhou stranu údolí je však třeba přecházet rozhodně po ledovci, o brodění Inylčeku se v žádném případě nepokoušet. U řeky At-Džajloo bývá místní pastevec nabízející převoz na koni.