Nejvyšší horu Španělska nehledejte v pohoří Sierra Nevada ani v Pyrenejích, ale na Kanárských ostrovech. Pico de Teide, dominanta ostrova Tenerife, je se svoji výškou 3718 metrů výrazně vyšší než pevninské vrcholy.
Za nejvyšší horou Španělska musíte až na Kanárské ostrovy. Nejenže se jedná o nejvyšší bod celého Španělska a všech ostrovů v Atlantiku, jde také o nejmohutnější sopku Evropy. V roce 2007 byla sopka se svojí okolní krajinou zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Pico de Teide je s nadmořskou výškou 3718 metrů třetí nejvyšší sopkou světa. Zabírá více než polovinu rozlohy ostrova Tenerife. Obvod kráteru činí těžko představitelných 48 km.
Při východu slunce vrhá hora pyramidový stín do vzdálenosti až 200 km (nejdelší stín na světě). Byla to právě sněhová pokrývka, zdobící po většinu roku vrchol hory, která dala jméno celému ostrovu. Tenerife znamená v jazyce původních obyvatel ostrova zasněžený. A právě primitivně žijícím Guančům vděčí hora za své jméno. Pekelná hora čpící sírou vzbuzovala ve světlovlasých domorodcích, žijících ještě v 15. století podobně jako v době kamenné, velký respekt. Považovali ji za sídlo krutého boha Guayota. Ostatně i dnes můžete při výstupu k vrcholu hory cítit intenzivní pach síry.
Těsně pod vrchol Pico del Teide se dá vyjet lanovkou, ale pěší výstup je mnohem zajímavější. Zvolili jsme asi nejznámější trasu, která začíná na parkovišti pod vrcholem Montaña Blanca.
Trasa je na začátku společná se stoupáním k tomuto vrcholu, dále pokračuje okolo chaty Refugio Altavista k horní stanici lanovky ve výšce 3.555 metrů.
Závěrečný úsek nahoru na Pico de Teide už je krátký, ale vyžaduje speciální povolení. Přístup na samotný vrchol El Teide je omezen regulací počtu osob na den. Proto si o povolení zdarma žádáme na webových stránkách Správy španělských národních parků (Oficina del Parque Nacional del Teide) sídlící v Santa Cruz. Povolení je zdarma, ale je třeba vyzvednout si jej v kanceláři osobně v úředních hodinách (po-pá 9:00 - 14:00). Úřad vydá denně jen 150 těchto povolení. S sebou je třeba mít doklad totožnosti s fotografií. Bez tohoto povolení je výstup ke kráteru přísně zakázán.
Cesta na vrchol je poměrně náročná. Během 8 kilometrů absolvujete převýšení 1 380 metrů. Postupujeme pomalu vzhůru, dech se krátí, nadmořská výška je znát. Nohy zakopávají přes velké ostré kameny. Před námi se tyčí vrcholový kužel sopky.
Okolí sopky je národním parkem (Parque Nacional del Teide) Jedinečnost přírodní krajiny v okolí sopky samozřejmě neušla ochráncům přírody a v roce 1954 nechali vyhlásit oblast národním parkem.
Sopka však nepřináší jen zkázu v podobě žhavé lávy, ale i vrstvy úrodného prachu na kterých se výborně daří celé řadě rostlin. Důkazem toho může být i procházka Národním parkem Parque National de Teide. Obzvláště krásná je zdejší krajina na jaře, kdy se jindy nehostinná skalnatá poušť promění v zářivé květinové koberce. Svahy hory Pico de Teide jsou vystaveny západním a severozápadním vlhkým větrům a tak je celá nížina na úpatí sopky vlhká a velmi úrodná. Můžete zde spatřit sady banánovníků, mandloní, pomerančovníků, ale i zeleninová políčka. Jižní svahy jsou naopak velmi vyprahlé a narazíte zde spíše na suchomilné rostliny.
Když máte na počasí prostě smůlu a chytnete při výstupu silný vítr, vaše síly a kondice jdou ke dnu jako sekera. Nejenže pro nadmořskou výšku se vám špatně dýchá a připadáte si, jako byste měli na zádech o deset kilo navíc, ale silný vítr vám znesnadňuje každý krok, což eliminuje i ten zbytek energie, který vám zbyl.
Tide znamená „Pekelná hora“, v které žil bůh Guayota. Jméno má své oprávnění, protože Teide je vrcholem stále polospící sopky, která o sobě čas od času dává vědět.
Celý sopečný masív je komplexem dvou vulkánů Pico de Teide (3718 metrů) a Pico Viejo (3134 metrů). Oba se nacházejí v rozlehlé kaldeře Las Cañadas, jejíž původ není dosud zcela jednoznačně objasněn.
Sopka Teide je v současné době považovaná za neaktivní, přestože v kráteru jsou stále aktivní fumaroly.
