Dobytí jižního pólu bylo na počátku 20. století obrovskou výzvou pro řadu polárníků. V roce 1910 vypluly expedice dvou osobností, Nora Roalda Amundsena a Brita Roberta Scotta. Úspěch v souboji s drsným počasím, časem i kilometry nakonec před 100 lety, 14. prosince 1911, slavil legendární Amundsen.
Když se řekne pól, představíme si smečku psů táhnoucí saně a osamělého polárního vědce v dokonale nepromokavém oblečení. V obecné rovině je však pól zkrátka nejvzdálenějším místem s nejkrajnějšími vlastnostmi. Své póly má logicky i Praha. A věřte, že vás překvapí. Nachází se na místech, kde si představíte všechno možné, jen ne to, že jste v metropoli a hlavním městě. Jestli vám v žilách koluje alespoň trochu dobyvatelské a objevitelské krve, nezbývá než vyrazit. Dobytí severního a jižního pólu nebylo nikdy jednodušší.
Přišlo několik týdnů, kdy se nás naše *** vláda snažila uzemnit doma. Abychom nikam moc nejezdili a nešířili virus tak zvesela, jako doposud. Snaha o snížení mobility je bohužel s ohledem na stav v nemocnicích pochopitelná. Většina věcí, které aktuálnímu brutálnímu omezení předcházely, je už pochopitelná méně. A to nemluvím o detailech, které jsou (či naopak nejsou) jeho součástí. Ale to je jiná pohádka… Pojďme spolu raději vymyslet, jak se z toho všeho nezbláznit.
Co dělat, když nikam pořádně nemůžu...
Pár nápadů a výzev, co se dá dělat, když nemůžeme mimo svou obec resp. okres. Hlavním mottem většiny z nich je spíše legrace a snaha se bezpečně provětrat na čerstvém vzduchu.
Co dělat na ůzemí své obce:
Pokuste se o dobytí nejvyššího bodu obce. Ale se vší parádou. Představte si, že má o 6 km více.
Uspořádejte co nejtrhlejší expedici z centra obce k severnímu/jižnímu pólu. Divadlo Járy Cimrmana vám může být inspirací.
Udělejte si výlet přesně po hranicích obce nebo ji rovnou celou obejděte.
Navštivte pohraniční bod se všemi obcemi, které obklopují tu vaši.
Splujte místní řeku nebo rybník na nějakém netradičním plavidle.
Navštivte všechny městské části nebo projděte všechny ulice. Zkuste si zahrát na zahraničního turistu a hledat rozdíly s nejbližším okolím vašeho domova, fascinující detaily, atp.
Otestujte lokální gastro speciality z nějakého hezkého okýnka
Zkuste najít ve své obci místo, kde jste ještě opravdu nikdy nebyli.
Navštivte místo s nejdivnějším nebo nejzábavnějším názvem.
Uspořádejte v bezpečné vzdálenosti pohraniční setkání s kamarády či příbuznými z vedlejší obce. Nikdo nesmí překročit hranici ani se přiblížit. Představte si, že je mezi vámi Berlínská zeď.
Udělejte si pořádný klasický piknik na nějakém originálním místě. V parcích bude dost rušno, tak věnujte výběru místa péči. Piknik neodflákněte – udělejte si ho hezký, s košem, dobrotami, dekou…
Zkuste si každý týden uvařit aspoň jedno pořádné cizokrajné jídlo.
Zkuste si vytvořit osobní běžecký rekord. A je jedno zda to bude 2 kilometry, 20 nebo rovnou celý maraton.
Napište někomu skutečný dopis (nejlépe ručně) a zajděte ho dotyčnému osobně hodit do schránky.
Zajděte si na nějaké významné místo vaší obce, zjistěte si něco o jeho historii a podělte se o to, co jste se naučili.
Začněte se otužovat (s rozumem!).
Nezapomínejte snít – přečtěte si knížku, pusťte si přednášku, najděte si nějaký zajímavý cestopis.
Vylezte aspoň na deset různých stromů.
Udělejte si malé dobrodružství naruby – postavte si stan v obýváku nebo na zahradě, přespěte v hamace na balkóně, cokoliv. Fantazii se meze nekladou.
Odneste odpadky z přírody okolo vaší obce.
Nachystejte pro někoho opravdu překvapivou snídani.
Udělejte si pořádnou procházku / projížďku a zajděte si na nákup pěšky nebo na kole. Pochopitelně někam dál, než do Lídlu přes ulici.
Opečte si nějakou mňamku venku na ohni. Buřty, špízy, brambory v popelu…
Pokuste se rozdělat oheň co nejprimitivnějším způsobem. Nebo aspoň jen za pomocí škrtadla.
Objednejte si pizzu nebo cokoliv dle chuti při procházce na nějaké hezké (ale pro kurýra snadno dostupné) místo.
Zeptejte se sousedů nebo kamarádů, kde je ta nejlepší vyhlídka ve vaší obci a navštivte ji.
Vyzkoušejte si orientační běh
Zkuste si přivstat a zažít někde venku východ slunce.
V Praze je překvapivě mnoho míst, která Prahu nepřipomínají a tím je třeba oblast Čihadel, Nová dominanta vyrostla na kopci Horka v lesoparku Čihadla na Černém Mostě v roce 2018. Naprosto originální stavbu tvoří tři veliké nohy z akátového dřeva, které jsou sestaveny do podoby trojbokého jehlanu. Převládá snadno obnovitelné, ale trvanlivé akátové dřevo (přes 5,5 kilometru kmínků), doplněných o dubové, modřínové a ocelové prvky. Hlavní věž rozhledny Doubravka se díky korouhvi tyčí do výše 23,5 metru. K vrcholu rozhledny s podestou ve výšce 20 metrů vede 98 schodů. Autorem rozhledny je architekt Martin Rajniš. A pozorování východu slunce zrovna zde má svou atmosféru. A to navzdory tomu, že na obzoru nevidíte spousty hornatých kopečků.
Jak zjistit hranice obce nebo okresu
Naštěstí není třeba týrat se prozkoumáváním webu katastrálního úřadu. Území obce či okresu a jeho přesné hranice vám milerády sdělí mapy.cz. Stačí do vyhledávání zadat jméno obce / města nebo název okresu doplněný o slovíčko „okres“.
Pokud chcete zjistit, zda na nějaké místo „oficiálně“ můžete, stačí v mapách kliknout pravým tlačítkem a vybrat „co je zde?“. Mapy vám zvýrazní katastr obce, ke které lokalita patří (výjimečně se to nestane, ale aspoň nabízejí odkaz do úřední evidence). Ale že by někdo kontroloval (a že by to vůbec mělo smysl), zda náhodou nemigrujete mezi územím obcí Krásná a Morávka v Beskydech, tak o tom upřímně pochybuju.
Západy a východy
Wikipedie uvádí "Západ slunce je každodenní sestoupení Slunce za obzor v důsledku zemské rotace. Západem slunce končí den a nastává soumrak, kdy se stmívá a slunce svítí už jen nepřímo odrazem od atmosféry." Do doby lockdownu jsme jezdili pozorovat východy slunce hlavně na hory, z nějakého vysokého kopce. Nějak mne ani nenapadlo tento úkaz pozorovat ve městě. Až do teď... Tolik sestoupení slunce za obzor jako nyní, jsem snad neviděla, co v Praze žiji.
Lanovkou nahoru, po prašanu šup dolů. Petřín se proměnil v horské středisko
Lyžařská střediska jsou zavřená již několik měsíců a tahle zima byla zrovna v nadílce sněhu štědrá. Většině Pražanů napadaný sníh komplikoval život, ale našli se i tací, kteří si užili lyžování i další zimní sportování. Například na petřínském vrchu. Lidé v hlavním městě mohli lanovou dráhu na Petřín využívat v rámci městské hromadné dopravy. Takže zatímco všude jinde v republice museli fanoušci zimních sportů šlapat do kopce po svých, na Nebozízek nebo až k petřínské rozhledně se mohou vyvézt kabinkou.
„Teď jsem na skialpech přišlapal na Petřín z Kavalírky, kde bydlím, a sjel si kopec. Možná využiju lanovou dráhu,“ říká horský průvodce Kirill ve zprávách České Televize...
Netrvalo to, ale dlouho a internet se bavil zásahem pražských městských strážníků na petřínských svazích, kde přerušili sněhové radovánky sáňkařů či lyžařů. Ukázalo se, že existuje jakási 20 let stará městská vyhláška, která zakazuje lyžování nebo sáňkování na určitých místech našeho města, a to například v některých částech Petřína...
My "ze severu" jsme museli zvolit k radovánkám tedy alternativu Trojské kotliny.
Ďáblická magistrála aneb ráj běžkařů. Vrch Ládví na okraji Prahy nabízel kilometry výborně projetých stop pro běžkaře. Ládví (359 m) je dominantní terénní hřeben, který ohraničuje Prahu ze severu. Za ním se táhne rovinaté Polabí.
Svařák tour
Konec prodeje nápojů v kelímku? "Cílem je, aby lidé nepopíjeli na vánočních trzích," zdůvodňuje vláda. Kavárny a další podniky nesmějí v prosinci prodávat do kelímku nejen alkohol, ale i kávu nebo čaj. V první chvíli nebylo jasné, zda nešlo pouze o nešťastnou formulaci. To ale ministr zdravotnictví popíral. „Není to omyl, ale záměr,“ prohlásil. Ve vysílání Radiožurnálu ministr průmyslu ale uvedl, že prodej zakázaný není, pokud zákazník nekonzumuje nápoj ihned u okénka, ale například až v kanceláři.
Naši klasickou svařák tour jsme ani letos nevynechaly a konzumovaly mimo okénka. Cesta v uličkách Pražského hradu se ukázala jako rebelská a kdo věděl a zvonil, dostal litr horkého svařáku. Sympatické od místních žijících na Novém Světě na pražských Hradčanech.
Zajímavosti matičky Prahy
Že je největší obcí Praha, asi nikoho nepřekvapí. Její obyvatelé tak mají celkem slušný manévrovací prostor o rozloze 496 km². Hlavní město je zároveň devátým nejrozlehlejším okresem. Praha je ale též suverénně nejzalidněnějším územím – díky hustotě zalidnění 2 637,25 obyvatel na km² nemusí zbytek republiky následující tři týdny vůči Pražanům pociťovat jakoukoliv nevraživost. Dosti si ji užijí sami mezi sebou, až vyrazí do Stromovky.
Oproti tomu obyvatelé malé vesničky Závist na Blanensku mohou větším městům opravdu jen závidět. Aspoň co se rozlohy týče, protože 0,42 km² opravdu není mnoho prostoru na život. Pro zajímavost: druhou nejmenší dědinkou je Strukov (0,53 km²) v Olomouckém kraji a bronz bere Josefův Důl nedaleko Mladé Boleslavi (0,66 km²).
Docela v pohodě budou nejspíše v Ralsku, které je, pokud nepočítáme vojenské újezdy, čtvrtou nejrozlehlejší obcí České republiky (po Praze, Brně a Ostravě), ale přitom tam žije jen něco málo přes dva tisíce obyvatel. Ráj pro introverty, kteří milují dlouhé procházky, kdy nikoho nepotkají.
Za sněhem na naše oblíbené kopce mimo okres jsme nadále nemohli a jaro o sobě už tady v nížinách dávalo vědět. Takže kam se v Praze vydat, abyste nikoho nepotkali? Až na samotný kraj světa, tedy města. Necestovat daleko, ale přitom zažít nečekané. Jde to. Objevte póly Prahy. Nejsevernější, nejjižnější, nejvýchodnější a nejzápadnější bod metropole. Dál už se v Praze ani nedostanete.
Východní pól Prahy (nejvýchodnější bod)
GPS: 50° 5' 13,268"" N;14° 42' 24,435"" E
Východní pól Prahy leží v Klánovickém lese v části Vidrholec, cca 500 m západně od města Úvaly. Bod je veřejně přístupný a je označen betonovým sloupkem s popiskem. Najít ho bude trochu bojovka. Třebaže se nachází jen 50 m východně od zelené turistické značky, leží v hustém mlází, které komplikuje přesnost GPS navigace. Nemusíte se ale bát. Ztratit se v Klánovickém lese jen tak jednoduše nejde, takže se můžete bez obav pustit do hledání. Nejbližší železniční zastávku najdete ve městě Úvaly a jezdí sem rovněž autobusy PID. Na místo se ale stejně nejlépe dostanete na kole či pěšky, nejlépe po zelené turistické značce.
Severní pól Prahy (nejsevernější bod)
GPS: 50° 10' 38,747"" N;14° 31' 36,683"" E
Severní pól Prahy leží na jihovýchodním okraji obce Hovorčovice. Najdete jej na konci Veleňské ulice u železničního přejezdu. Přesný bod se nachází před přejezdovým světlem na straně blíže k Hovorčovicím. Symbolický betonový sloupek označující severní pól Prahy je 15 m odtud na druhé straně přejezdu mimo ochranné pásmo železničních kolejí. Místo je veřejně přístupné a nabízí výhled na pražské pole s názvem Čelisko a na psí útulek. Člověk si tu vzpomene na Frištenského výrok na dobytém severním pólu: „No já tomu možná nerozumím, ale za sebe bych řek, že tu nic tak extrovního nevidím. Když to srovnám s tím naším výletem na Kokořín...“
Západní pól Prahy (nejzápadnější bod)
GPS: 50° 6' 10,787"" N;14° 13' 27,973"" E
Západní pól Prahy leží cca 500 m jihovýchodně od areálu Amazon v obci Dobrovíz. Je nejodlehlejší ze všech pólů Prahy. Na silnici K Amazonu odbočíte u starého hřbitova na polní blátivou cestu, která vás dovede až k ochrannému plotu kolem Letiště Václava Havla Praha. Zde je umístěn symbolický betonový sloupek s popiskem. Přesný západní pól je jako jediný z pólů veřejnosti nepřístupný, leží za plotem v přísně chráněném areálu letiště, od sloupku je vzdálen cca 100 m. Nejbližší zastávky veřejné dopravy jsou v areálu Amazonu (vlak i PID), po silnici K Amazonu prochází cyklotrasa 8100 (která mimochodem téměř spojuje S a Z pól Prahy). Při dobrém počasí lze odtud dobře pozorovat startující letadla.
Jižní pól Prahy (nejjižnější bod)
GPS: 49° 56' 30,840"" N;14° 23' 44,027"" E
Jižní pól Prahy leží cca 200 m od severovýchodního okraje obce Vrané nad Vltavou. Ze všech čtyř pólů Prahy se jedná o nejfrekventovanější místo, protože leží v říční nivě vedle oblíbené cyklostezky (A2) a pod silnicí Vrané-Jarov. Bod je také ze všech nejfotogeničtější. Obklopuje ho totiž krásná scenérie skalnatých svahů přírodní rezervace Zvolská homole. Bod je veřejně přístupný a označen betonovým sloupkem s popiskem. Nejlépe se k němu dostanete na kole (A2) nebo vlakem, když vystoupíte na nedaleké železniční zastávce Jarov. Půl kilometru proti proudu najdete přívoz Vrané nad Vltavou – Strnady. Do této obce jezdí řada autobusových linek PID (zastávka Jíloviště, Výzkumný ústav). Dobytí jižního pólu Prahy můžete doplnit výstupem na vrch Homole s malebnými výhledy do údolí Vltavy.
Pokus o běh
Další samostatnou kapitolou je běhání. Půlmaraton v Lisabonu, který se měl původně konat v roce 2020, už nám odložili ze září na březen, pak na další září, pak ze září na listopad...uvidíme jak to motivace ustojí. Od posledního závodu v Barceloně jsou to už dva roky a na tenisky se víc jak rok opravdu už jen usazoval prach.
Nerada to říkám, ale fakt jsem na rok přestala úplně běhat a návrat bolí. Dle Roberta Jacksona Bennetta je běhání ten nejryzejší bojový sport, jaký si lze představit. Při každém kroku bojujete sami se sebou. To bych podepsala. Zvlášť, když běháte s parťákem, který si do Garmin označuje společné běhy, jako "Běh na pohodičku". A to zatímco Vaše utrpení narůstá a plicní sklípky se Vám hroutí přetížením. Holt motivace a demotivace mají mezi sebou tenkou linku.
Fotografie jsou ze zříceniny na levé straně Vltavy v Praze-Dejvicích, nad Podbabou na kopci s názvem Baba (259 m n. m.). ANO, je to od Vltavy velké převýšení a ano ještě jsem to nikdy nevyběhla (spíše vychvátala). Jakmile jste nahoře, výhled na Troju, Bubeneč a Dejvice je úchvátný a na chvíli dá zapomenout na Vaše trápení s plícemi a dechem. Tedy jen do té doby než parťák zavelí k dalšímu běhu. Budiž mu ale k dobru, že Vám pod kopcem donese osvěžující limču a když náhodou ty cukry ošáli tělo a Vaše nohy trochu zrychlí, nešetří pochvalou.
Co řící na závěr. Všechno je to v hlavě, ale je těžký se tak k tomu stavět. Takže až bude nejhůř, připomínám citát Haliny Pavlovské: "Nejlepší sport je kafe a dort". Tak se v další vlně držte!
Comments